|
| |
|
|
Prostorové 3D struktury pro aplikaci v technologii Selective Laser Melting
Červinek, Ondřej ; Škaroupka, David (oponent) ; Vrána, Radek (vedoucí práce)
Aditivní technologie umožňují výrobu součástí s velmi komplexními tvary, které jsou běžnými technologiemi jen obtížně vyrobitelné. Jednou z nich je technologie Selective Laser Melting (SLM). Mezi vhodné aplikace pro technologii SLM patří výroba odlehčených 3D struktur jako jsou tzv. lattice structure nebo organická geometrie zvaná gyroid. Tato práce se zaměřuje na vytváření 3D modelů gyroidní struktury a jejich aplikaci do součásti s následnou výrobou technologií SLM. Pomocí matematických softwarů byla vytvořena řada modelů gyroidních struktur s využitím implicitně definovaných rovnic pro řízení geometrie struktury. Možnosti využití a vyrobitelnost gyroidních struktur byla testována při aplikaci do oběžného lopatkového kola. V závěru práce bylo úspěšně vyrobeno oběžné kolo, které obsahovalo dva typy gyroidních struktur (single-gyroid a double-gyroid).
|
|
|
Vyrobení prototypu součásti metodou rapid prototyping
Kočárek, Karel ; Dvořáček, Jan (oponent) ; Kalivoda, Milan (vedoucí práce)
V rámci této práce je řešena fáze výroby prototypu v průběhu vývoje redukčního členu pro ovládání průtoku plynu, který se nachází v plynovém kotli za ventilem. Práce je zaměřena na aditivní výrobu prototypu. Jsou zde popsány základní technologie, jejich vlastnosti a postupy, které je třeba dodrţet. Prakticky je zde řešena tvorba modelu v 3D CAD softwaru, jeho převedení do formátu STL a kontrola celistvosti. Následně je model přehrán do tiskárny a jsou zhotoveny funkční součásti, které je moţné vyuţít pro ověření aplikace a nalezení případných nedostatků ještě před výrobou vstřikovací formy.
|
|
|
Pokročilé filamenty pro FDM/FFF 3D tisk
Kučera, Jan ; Vespalec, Arnošt (oponent) ; Koutecký, Tomáš (vedoucí práce)
Bakalářská práce pojednává o problematice FDM/FFF 3D tisku se zaměřením na rychle se vyvíjející filamenty a jejich využití v průmyslu. Cílem práce je zobrazit velké množství filamentů, které byly testovány a kategorizovat je do jednotlivých skupin pro budoucí použití. Vybrané testované materiály z vědeckých studií řeší jak mechanické vlastnosti jednotlivých čistých filamentů, tak i vliv přísad k těmto filamentům. Jedna z často používaných přísad jsou uhlíkové vlákna. Studie těchto prací pak prokázaly, že vliv uhlíkového vlákna se liší podle druhu základního materiálu a hmotnostního procenta vyplnění. Z praktického hlediska lze výsledky této práce použít při samotné volbě materiálu pro tisk vlastních modelů a prototypů.
|
|
|
Inovace 3D tiskárny typu Rep Rap
Zítka, Lukáš ; Zemčík, Oskar (oponent) ; Sedlák, Josef (vedoucí práce)
Práce je zaměřena na inovaci a ověření funkčnosti 3D tiskárny typu RepRap. V teoretické části práce jsou charakterizovány jednotlivé aditivní technologie. Praktická část práce je zaměřena na provedení návrhu technických úprav tiskárny tak, aby bylo dosaženo zkvalitnění tisku, přičemž stávající provedení 3D tiskárny je porovnáno s inovovaným řešením. Součástí praktické části práce je testování nastavení tiskových parametrů, různých materiálů pro 3D tisk a nezbytné dokončovací operace. Práce je ukončena zhodnocením použitelnosti inovovaného řešení 3D tiskárny v praxi.
|
|
|
Konstrukční optimalizace výrobní linky využitím aditivní technologie SLS
Nakládalová, Tereza ; Marek, Jiří (oponent) ; Knoflíček, Radek (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá aditivní výrobou, konkrétně výrobní technologií Selective Laser Sintering (SLS), a implementací aditivní výroby do existujících odvětví průmyslu, při níž dochází k doplnění nebo přímo nahrazení stávajících prvků výrobní soustavy. Práce je zaměřená na konkrétní případ manipulační jednotky výrobní linky. Hlavními úkoly pro toto téma jsou analýza současného konstrukčního provedení včetně jeho nedostatků, navržení konstrukční optimalizace této jednotky s cílem využití prostředků technologie SLS, realizace návrhu řešení a závěrečné zhodnocení dosažených výsledků. Součástí je i výkresová dokumentace konstrukčního provedení.
|
|
|
Vývoj světlocitlivých keramických suspenzí pro 3D tisk porézních bioskafoldů
Ravasová, Michaela ; Novotná, Lenka (oponent) ; Částková, Klára (vedoucí práce)
Cieľom diplomovej práce je vývoj svetlocitlivých keramických suspenzií pre tvorbu poréznych bioskafoldov pomocou 3D tlače. Suspenzie boli založené na báze oxidu hlinitého a v druhej fáze experimentálnej časti na báze kalcium fosfátov. Teoretická časť diplomovej práce je zameraná na opis ľudskej kosti a vlastností bioskafoldov, prehľad biomateriálov a metód príprav poréznej biokeramiky s následným prehľadom doterajších výsledkov iných vedeckých skupín v danej oblasti. Experimentálna časť popisuje vývoj suspenzií. Bol sledovaný vplyv monomérov, fotoiniciátorov, disperzantu a keramického prášku na vlastnosti suspenzií a ich schopnosť fotopolymerizácie. Optimalizovaním suspenzií bolo dosiahnuté vhodné zloženie pre 3D tlač skafoldov z oxidu hlinitého. Množstvo disperzantu a keramického prášku bolo volené podľa výsledkov reologických meraní a pomer monomérov a obsah iniciátorov podľa gelačných testov, kde bola sledovaná závislosť polymerizácie živice od dĺžky času osvietenia. Suspenzie boli následne vytlačené a spekané. U spekaných telies bola charakterizovaná mikroštruktúra so zameraním na defekty špecifické pre proces odstraňovania spojiva. Po vytvorení suspenzie z oxidu hlinitého vhodnej pre 3D tlač bol rovnaký postup aplikovaný i na tvorbu suspenzií na báze kalcium fosfátov. Výstupom diplomovej práce je suspenzia na báze oxidu hlinitého, respektíve trikalcium fosfátu pripravená zo zmesi dvoj a štvorfunkčných akrylátov v hmotnostnom pomere 1:1, s 73-77 hm.%, respektíve 65 hm.% plnením prášku a 2 hm.%, respektíve 3 hm.% disperzantu. Suspenzia je vhodná pre stereolitografickú 3D tlač tenkostenných telies pre biomedicínske aplikácie.
|
|
|
Aditivní technologie v automobilovém průmyslu
Beneš, Petr ; Kučera, Pavel (oponent) ; Píštěk, Václav (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá jednotlivými technologiemi aditivní výroby a jejich využitím v oblasti automobilové výroby a vývoje automobilových dílů. V rámci práce bylo vybráno pět konkrétních metod aditivní výroby s největším přínosem pro automobilový průmysl. Vybrané technologické postupy byly podrobně popsány, charakterizována jejich podstata a zhodnoceny jejich možnosti, klady a zápory. Následuje detailní popis, jakým způsobem jsou zmiňované technologie v současnosti v automobilové výrobě využívány. Popis je doplněn příklady konkrétních dílů a projektů, při nichž byla aditivní výroba použita. Závěrem je zhodnoceno budoucí možné směřování vývoje aditivních technologií s cílem rozšíření jejich využití ve výrobě automobilů. Práce čerpá informace převážně ze zahraničních internetových portálů publikujících články z oblasti automobilového průmyslu nebo výrobních technologií. Kvalitní zdroj informací představovaly rovněž internetové stránky výrobců 3D tiskáren a společností zabývající se komerčním využitím aditivní výroby.
|
|
|
Detekce defektů výplně 3D tištěných struktur s využitím metody DIC
Doležal, Tomáš ; Halabuk, Dávid (oponent) ; Ščerba, Bořek (vedoucí práce)
Výroba součástí pomocí aditivních technologií přináší kromě mnoha výhod také komplikace ve formě vzniku inherentních defektů, které negativně ovlivňují mechanické vlastnosti a jejich odhalení před uvedení součásti do provozu je žádoucí pro zachování spolehlivosti po celou dobu životnosti. Možnosti metody digitální korelace obrazu (DIC) pro detekci defektů výplně v součástech vyrobených aditivními technologiemi nebyly doposud v odborné literatuře popsány. Tato diplomová práce se zabývá návrhem nové defektoskopické metody nedestruktivního charakteru pro detekci vnitřních defektů v součástech vyrobených aditivními technologiemi, která je založená na vyhodnocení pole přetvoření povrchu součásti změřeného metodou DIC. Defektoskopická metoda byla úspěšně experimentálně ověřena na vzorcích s uměle vytvořenými vadami vyrobených technologií FDM. Konvoluční neuronová síť byla použita jako kritérium pro posouzení přítomnosti defektu v naměřených polích přetvoření. S její pomocí bylo dosaženo přesnosti klasifikace vzorků 94,5 %. Přestože navržená defektoskopická metoda podléhá dalšímu výzkumu, navržený způsob detekce vad se jeví jako nadějný pro rychlé a levné odhalování defektů v součástech vyrobených aditivními technologiemi.
|
|
|
Progresivní materiály v aditivní výrobě
Holan, Aleš
Bakalářská práce se zaměřuje na aditivní technologii známou jako 3D tisk. Podává zá-kladní přehled materiálů a jednotlivých výrobních procesů včetně popisu směru a odvětví, kde lze tuto technologii perspektivně využít. Praktická část zahrnuje popis postupu od návrhu přes předtiskové úpravy až po samotný tisk. V závěru se dozvíme zhodnocení materiálu vybraného na konkrétní prototyp a výsledky zkoušky chemické odolnosti, realizované specialně pro po-žadavky dané součástky.
|
host ::
RSS.